Sklářská tradice rodiny Riedlů sahá až do 18. století k Johannu Christophovi Riedlovi ze Zahrádek (Neuschloss) na Českolipsku, který jak známo, obchodoval sklem a podle rodinné tradice byl na cestě do Polska oloupen a zavražděn. Jeho syn Johann Karl Riedel (1701 – 1781) byl malířem a pozlacovačem skla, který tomuto řemeslu naučil svého syna Johanna Leopolda, který se však nakonec stal hutním písařem. Na této pozici začal pracovat v tzv. Zenknerově huti v Antonínově v Jizerských horách. Od písařského povolání se však brzy vypracoval do vedoucí funkce a roku 1761 si pronajal huť nazývanou Karlova a později i sklárnu na Nové louce. Ve svém podnikání byl velice úspěšný a jelikož na vedení několika prosperujících firem již nestačil, povolal na Novou louku otce Johanna Karla a na Karlovu huť bratra Franze Antona. Později na Novou louku přišel syn J. Leopolda Anton, který ji přivedl k nebývalému rozkvětu. Její výrobky se staly vyhledávaným zbožím. Začátkem 19. století už Riedlové přednostně uspokojovali rostoucí poptávku jablonecké industrie po tyčovém skle, skleněných kamenech a trubicích. Díky širokému výběru produktů a množství zákazníků překonali těžké období napoleonských válek, avšak touha vyrovnat se novosvětské sklárně nedošla naplnění. Ani synové Franz, který byl dobrým rytcem a Josef, který se stal malířem a pozlacovačem, nesplnili jeho očekávání. Josef Riedel (1816 – 1894) byl do Zenknerovy hutě v Antonínově povolán strýcem Franzem Riedlem. Byl podnikavý a odvážný a roku 1849 koupil od Ignáce Friedricha huť v Dolním Polubném. Zde také položil základy obrovského sklářského komplexu. Aby zajistil dostatek paliva koupil několik hnědouhelných dolů. Polubenská huť se brzy vyznačovala obrovskou produkcí a šíří sortimentu. Další rozkvět přišel s nejstarším synem Hugem, který zahájil výrobu tzv. velkého luxusního skla pro šenovské, borské i slezské rafinerie. Druhý Josefův syn, Wilhelm, se zase zasloužil o modernizaci výroby. Zdokonalil tavení skla a zavedl výrobu selénového rubínu, ohnivého granátového skla a jiných barevných odstínů. Riedlové získali roku 1886 mezinárodně uznávanou rafinerii v Novém Světě, bohužel ji však na takto vysoké úrovni neudrželi a brzy nejschopnější malíře převedli do Polubného. Obrovský rozmach rodiny Riedlů ve sklářském průmyslu byl přerušen až první světovou válkou. A později se již nepodařilo na předešlé úspěchy navázat.