Emil Gallé

Výrobky tohoto výrobce nabízené Prague Art & Design

Emile Gallé narozený v Nancy ve Francii, se stal pokračovatelem rodinné sklářské tradice, započaté jeho otcem Charlesem. Obrovský talent, podpořený intenzivním studiem botaniky, chemie a technik výroby skla, byl brzy rozpoznán a plně se projevil v praktické činnosti. Bohaté akademické znalosti spojené se znalostí materiálu, se staly charakteristickými pro jeho tvorbu. Sedmdesátá léta byla ještě ve znamení historizujícího skla, ale již na konci osmdesátých byl Gallé silně ovlivněn japonskou módou. V jeho přirozeně citlivém vztahu k přírodě přerostly japonizující prvky v samostatný výtvarný projev, který se stal stylem Gallého i celé jeho školy v Nancy a řady následovníků ve Francii i v zahraničí. Roku 1874 předal Charles Gallé rodinný podnik svému synovi, který ho pak během třiceti let svého působení změnil z malé lokální firmy na jednu z největších továren na výrobu luxusního dekorativního skla v Evropě. Nevyčerpatelným zdrojem inspirace mu byla příroda. V dekorování se však neomezoval pouze na orientální květenu a s velkou oblibou a velmi často se nechával inspirovat lokální přírodou rodného kraje. Od roku 1878, kdy poprvé představil svou tvorbu na výstavě v Paříži a předvedl své smělé tvůrčí pokusy, až po výstavu konanou v roce 1900, kdy už jako světoznámý a obdivovaný umělec prezentoval dekorativní sklo, překvapující sochařskou svobodou a často zdobené rostlinými motivy ve vysokém reliéfu, se úroveň jeho prací nabitými zkušenostmi značně zvyšovala. S každým novým úspěchem se jeho ateliér rozrůstal a přinášel tak širší výrobu dekorativního skla, na kterém se aktivně podíleli i jeho žáci, jako návrháři a dekoratéři.

Po smrti Gallého roku 1904, měla tato produkce stále dobrou úroveň a až do roku 1913 byla výroba v Nancy vedena Gallého přítelem a spolupracovníkem Victorem Prouvém. Výroba, která pokračovala až do první světové války byla později silně zkomercializována. Kromě mnoha francouzských napodobitelů našlo Gallého dílo ohlas i ve významných světových sklárnách, jako například Val St. Lambert v Belgii, Kosta ve Švédsku a harrachovské sklárně v Novém Světě v Čechách.