Mücke & Melder

Výrobky tohoto výrobce nabízené Prague Art & Design

„Kov hraje v nábytku stejnou roli jako cement v architektuře. Je to revoluce.“ Těmito slovy Ch. Perriandová roku 1929 okomentovala ve svém článku Dřevo, nebo kov? náladu doby.

Zájem architektů o kov vyústil z reakcí na nové tvarové pojetí sedacího nábytku z ohýbaného dřeva firmy Thonet, a jejich snahy nahradit dřevo kovovou trubkou. Výrobci sice již měli zkušenost s využitím kovu v nábytkářství, ale šlo především o lité litinové části zahradního a parkového nábytku. Na přelomu 19. a 20. století v období secese, byl kovový nábytek vnímán jako poněkud těžkopádný a tak se ke slovu dostal až s funkcionalistickými architekty, kteří se zaměřili na ohýbanou trubku ze dvou částí a tak vznikal nábytek čistých a jednoduchých forem, v prostoru vykreslující esovité linie. Po první světové válce se sice nesměle rozvíjela ateliérová výroba kovového nábytku, ale jednoznačné prvenství patří až jednomu z hlavních představitelů Bauhausu, Marcelu Breuerovi. Jeho křeslo Wassily se stalo natolik inspirativním, že jeho kontinuální linie ohybů s napnutými područkami, opěradlem a sedákem na čas zcela ovládlo tvorbu mnoha architektů. Autorem dalších variant se stal holandský architekt Martin Stam, který přišel s první samonosnou židlí bez zadních noh. Tento typ židlí byl patentován a brzy ho licenčně vyráběly i české továrny. S českými zeměmi byl také spojen významný architekt Ludwig Mies van der Rohe, který navazuje na tvorbu Breuera a Stama s tím rozdílem, že trubkový profil nahradil plochým a tak docílil větší pružnosti a zárověn pohodlnosti sedacího nábytku. Všichni tito významní architekti Martim Stam, Marcel Breuer, Mies van der Rohe ale i Le Corbusier, spolupracovali s českými firmami v čele s továrnou Thonet. Aktivity těchto velikánů měly samozřejmě obrovský vliv na českou avantgardu, proto zde téma kovového nábytku nacházelo velkou odezvu, což se projevilo vznikem řady technologicky vyspělých výrobců, úzce spolupracujících se světovými špičkami. Jedním z nich byla právě firma Mücke-Melder. Po druhé světové válce, stejně jako většina podniků, byl i Mücke-Melder znárodněn a spolu s firmou Vichr a spol., Hynek Gottwald (Brandýs nad Orlicí), František Jergl Brno, Robert Slezák (Bystřice pod Hostýnem), Trezoria Praha, SAB Praha, Robert Slezák (Vysoká n.Kysucou) a n.p. Radovan (Mělník), sloučen do národního podniku KOVONA. V padesátých letech dochází k reorganizaci podniku a je zřízen n.p. Kovona, Lysá nad Labem, který převzal veškeré pohledávky i závazky jednotlivých závodů. Po mnoha obměnách funguje Kovona, Lysá nad Labem dodnes.