Když sledujeme Pastrňákovu malbu v průběhu času, zjišťujeme její virtuozitu, která je fascinující a téměř nebezpečná svou estetickou líbezností. Jakkoli je divoký charakter autorova rukopisu, výsledek vypadá velmi sofistikovaně – ať už maluje štětcem nebo barvu stříká, nebo ji nechává jakoby po náhodných dotycích volně stékat. Má-li takhle široký vyjadřovací rejstřík, jak je možné, že jeho obrazy bezpečně poznáme mezi jinými? Je to dáno snad právě dokonale vyváženou proporcí mezi náhodou a kontrolou, mezi intuicí a malířskou zkušeností, mezi expresivitou a zmíněnou dekorativní líbezností, čili mezi vědomým a nevědomým gestem. Dalo by se říci, že Petr Pastrňák je Gerhardem Richterem české malby. Malířem s lehkým rukopisem, malířem čitelným a neustále překvapujícím. Autorem maleb, o nichž se dá i dnes mluvit jako o krásných, o jejich konceptu jako dokonalém. V posledním souboru Krajin se vrací Pastrňák ke svému oblíbenému krajinářskému motivu inspirovanému reprodukcemi známých mistrů. Krajinu podle reprodukcí přetváří do abstraktního obrazu; jednoduché tahy štětcem na plátně bez barevného pozadí vymývá, až vzniká nepravidelný negativní rastr, jakýsi mechanický záznam, místy ornamentální, místy gestický. Výsledek má zase blízko k mystické kaligrafii jako v případě některých předchozích obrazů vodních ploch a lesů, na druhé straně funguje jako manýristická krajinomalba 21. století.
Petr Pastrňák
* 1962, Frýdek Místek
Vzdělání
studium
1990-96 Akademie výtvarných umění Praha
stáže
1991-92 HIKG Linz
1994 Akademie der Bildenden Kunste Wien
Samostatné výstavy
2009 | Petr Pastrňák
- Krajiny a abstrakce
2014 | Petr Pastrňák - Vítr vlní tichý les
Skupinové výstavy
2013
Tomáš Hlavina, Petr Pastrňák, Petr Písařík: V hlavě, v krajině, ve městě