Antonín Procházka

Antonín Procházka patřil k nejvýznamnějším avantgardním malířům první půlky 20. století. V roce 1904 nastoupil na pražskou Akademii výtvarných umění, kterou však nedokončil a odjel s malířem Emilem Fillou do Berlína, Holandska a do Paříže. Tam se seznamoval s díly klasických mistrů i impresionistů. Účastnil se přelomových výstav Osmy a stal se členem radikálního křídla Skupiny výtvarných umělců. Od roku 1924 žil trvale v brně, kde byl také členem Skupiny výtvarných umělců v Brně. Počátky Procházkovy tvorby souvisely s fauvisticko-expresivním výrazem, postupná redukce tvarů v obraze ho přivedla ke zcela specifickému kubistickému vyjádření. Po období kuboexpresionistickém se Procházka dostává k plnému přijetí kubistických principů včetně analytické a hermetické fáze. Rozvinul kubismus nezvyklým směrem, v němž významnou roli hrála barevnost: spektrálním rozkladem barev měl v jedné chvíli velmi blízko i k Františkovi Kupkovi. Toto období nazval teoretik Vincenc Kramář orfickým. Po první světové válce malíř dodává svým obrazu plasticitu prací s různými materiály, které na obrazy nanáší. Jeho pozdní fáze kubismu bývá nazývána poetická či lyrická. V druhé půli 20. let reaguje Procházka na dobový neoklasicismus a v jeho díle dochází ke zvěcnění témat, objevuje se civilnější projev, ale i náměty z antické mytologie.

Umělecká díla tohoto autora nabízená Prague Art & Design

Antonín Procházka

* 1882, Vážany

Vzdělání

1902-04 UMPRUM Praha
1902-06 AVU Praha

Samostatné výstavy

2013 | Pro mnohé uši, výběr ze sbírky Fait Gallery