František Tichý patřil k nejvýraznějším grafikům a ilustrátorům meziválečné a poválečné historie českého umění 20. století. Jeho zádumčivé výjevy jsou nejčastěji spjaty s prostředím cirkusu, jež se v dobách poetismu stalo jakousi metaforou svobodného životního postoje. Tichý se vyučil litografem, Akademii výtvarných umění v Praze nedokončil. Umělecky se našel ve 30. letech v Paříži, kde ho ovlivnilo Seuratovo lyrické zacházení se světlem. Kreslířská bravura ho zase spojuje s Picassovým neoklasicismem. Tichého tvorba je spjata s kořeny českého lyrismu, jeho vyjadřování má však existenciální podtón. Portréty klaunů, kouzelníků, kartářek a v neposlední řadě variovaný portrét houslisty Paganiniho vyjadřují hlubokou lidskou tíseň. Po válce Tichý učil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, ale v padesátých letech odešel. Dodnes patří jeho grafiky a ilustrace k cenným sběratelským kusům, které nic neztratily ze své atmosféry i řemeslné virtuozity.
František Tichý
* 1896, Praha
Vzdělání
1917- 1924 AVU v Praze