Jaroslav Ježek

Jaroslav Ježek se narodil 26.1. 1923 Podlesí u Příbrami. V letech 1945-1949 studoval pedagogickou fakultu UK - obor výtvarná výchova - u prof. Sejpky. Studia na fakultě však nedokončil s úmyslem přejít na VŠUP do ateliéru porcelánu a keramiky k Prof. Eckertovi. Na jeho doporučení se však rozhodl jít nejprve na praxi do výroby, aby si osvojil technologii a provoz v porcelánovém průmyslu. Získal půlroční stipendium ve výtvarném oddělení porcelánky Thun v Klášterci n. Ohří. Nakonec na studia rezignoval a zůstal v Klášterci do roku 1954, kdy bylo výtvarné oddělení zrušeno. V tomto období se realizace dočkaly pouze Ježkovy návrhy dekorů. Po roční pause byl roku 1955 povolán, spolu s nejlepšími modeléry a technology ze všech závodů, do nového vojového střediska umístěného v Lesově u Karlových Varů. Téhož roku byly realizovány Krom toho vytvořil velké množství skic k dárkovým soupravám, vázám a nepřeberné množství florálních dekorů, které doplňovaly hladké stěny konvic a šálků. V roce 1957 byl Ježek vyzván k vytváření návrhů pro Světovou výstavu v Bruselu. Mezi výtvarníky se vědělo, že komise tentokrát nebude řešit obvyklá funkční, ekonomická a technologická kritéria, ale že prioritou bude vytvořit tvary, které mohou československý design reprezentovat v celosvětovém měřítku. Velká Cena, kterou obdržel Ježkův soubor Elka, byla zcela zasloužena. Její elegantní a zároveň extravagantní tvar předčil moderní výrobky nejlepších světových porcelánek. Pro bruselskou restauraci Ježek navrhl soubor z varného porcelánu Asmanit. V roce 1958 Ježek ještě navrhnul model Sylva, tvarově navazující na Asmanit. Úspěch Elky pravděpodobně způsobilo, že byly v roce 1959 schváleny podobně extravagantní soubory Ex, Manon a Tria. Tyto tvary se však vyráběly jen minimálně, protože si je koupili snad jen milovníci designu, nebo sloužily jako luxusní dary. Větší potenciál pro přijetí běžným spotřebitelem měla v témže roce vzniklá Orava, kterou převzal k výrobě závod Nová Role a Ciráno převzatý porcelánkou v Chodově. Roku 1960 a 1961 vznikají tvary Blanka a Hanka, vyráběné později v Lokti a Dalovicích. O rok později to byl tvar Rafaela, vyráběný v malé sérii v Lesově. Jako reakce na vývoj v Rosenthalu vznikl roku 1964 tvar Komtesa, která byla jakousi variací na barokní tvary a Luisa, inspirovaná kláštereckým servisem z počátku 19. století. Následovala Marina s dekorativním pásem uprostřed těla, Nefertiti která měla naopak pruh na těle konkávně projmutý. Z dalších zajímavých servisů šedesátých let zmiňme Orion, Patricia, hranaté Sidonia a Romana, Aurelia s kanelovaným hrdlem, Beatrice, Marka a Sophia. Jako doplněk k servisům Ježek navrhl i několik stolních souprav, které buď vycházely z tvarů Elka, Kleopatra a Giovanna, nebo byly tvarově cela samostatné, jako například Ryby. Po úspěchu na Expu byly do výrobního programu v Lesově zařazeny i figurky, které Ježek navrhoval v hojném množství. Již v případě koníků se mu podařilo rozbít tradici porcelánových figurek, jak vznikly v druhé čtvrtině 18. století. Pro Ježkovy figurky z padesátých let je typické abstrahování od detailu. Tvaru dominuje elegantní křivka, podtrhující většinou pohyb či typickou pozici zobrazovaného zvířete a nezřídka trefně postihne i jeho osobnost. Figurky často nepostrádají kromě elegance ani vtip či něhu. Zatímco pro konec padesátých let je typický pohyb a hravost, začínají zvířecí plastiky na počátku šedesátých let postupně nabývat na statičnosti. V oblasti očí se objevují perforace. Některé detaily zvířecích těl, například křídla, zdůrazňují strukturální ornament v negativním reliéfu. Zvířata jsou usazována na kuželové či kubické sokly, čímž ještě zvyšují statickýdojem a nabývají výrazu jakési důstojnosti. Ježek své figury zamýšlel většinou jako monochromní, případně v kombinaci dvou kontrastních barev. Některé detaily mohly zvýraznit dekory solí. Naprostá většina figurek byla přejata k vrobě porcelánkou v Duchcově.