|
|
Dušan Šimánek |
Fotograf Dušan Šimánek stojí jakoby na rozhraní mezi tím, co se u nás považuje za uměleckou fotografii a tzv. umění používající médium fotografie. Věnuje se rovněž reklamní a módní fotografii. Jeho volná tvorba je pozoruhodná a jeho práce jsou zastoupeny v důležitých zahraničních sbírkách jako například Centre Pompidou v Paříži či JCA v Tokiu. Šimánek v Čechách vystavoval v 80. letech se skupinou spřízněných autorů kolem teoretičky Anny Fárové. V 90. letech a později se prezentoval pouze několikrát s dnes již legendárním souborem Ticho, velkoformátovými fotografiemi téměř abstraktních zdí z vybydlených žižkovských domů. V posledních letech se věnuje samostatným cyklům s nefigurálními tématy na rozhraní fotografie a abstraktní malby. Například v sérii Okna jde o velkoformátové fotografie tištěné na speciální grafické papíry. Také v nich pokračuje autorův zájem o abstraktní obrazy vytržené z okolní reality stejně jako v předchozích cyklech. Okna představují odrazy skla – oken, výkladních skříní, plášťů budov – s celým arzenálem symboliky, která k nim patří, ale spíš v duchu malířského cítění. Mezi dalšími cykly najdeme také pozoruhodné Multiply, které vznikaly jako fotografie detailů běžných plastových ubrusů, které byly vytištěny na matné papíry, takže není zřejmé, zda jde o fotku či grafiku. Na první pohled každý ocení malířskou povahu fotografií. Jako by nešlo o zachycení zajímavých míst či detailů, ale o jejich převedení do formy, jež diváka znejišťuje: neví, co přesně vidí, není si jistý, zda jde o spekulaci, náhodu, „živou“ fotografii, nebo počítačovou manipulaci. Opravdu se jedná o nemanipulovanou fotografii, o technicky precizní práci, nacházení vizuálních detailů a čekání na světlo, čas, následně o technické zpracování klasickou formou. Pokud máme pojmenovat, co je obsahem Dušanových obrazů, nemůžeme opomenout jeho stále modernistické přesvědčení o síle vize, o možnosti pozitivního duchovního sdělení. Jako pozorovatel nepoužívá žádné postmoderní ani postprodukční triky; věří v možnosti subjektivního vidění, možnosti vyjímat z reality obrazové části, které lze „jen“ převést prostřednictvím fotografie do plochy. I když v poslední době postupuje i konceptuálně, stále u něj hraje největší roli osobní zkušenost s běžnou realitou, s obrazy skutečnosti. Nefotografuje skutečnost, nýbrž vytváří soběstačný svět, který je víceméně podobný skutečnosti. Šimánek si vybírá jen to, co odpovídá jeho vlastní integritě.
Umělecká díla tohoto autora nabízená Prague Art & Design
Dušan Šimánek
* 1948, Příbram
Vzdělání
1963–67 Střední uměleckoprůmyslová škola v Praze, obor scénografie
1973–78 FAMU, Praha, obor fotografie
- od poloviny 70. let spolupracuje s různými časopisy, věnuje se volné a reklamní fotografii,
- je autorem černobílé prezidentské fotografie Václava Havla z roku 1990
- žije a pracuje v Praze
Zastoupení ve sbírkách
Moravská galerie, Brno
Uměleckoprůmyslové museum, Praha
Centre Pompidou, Paříž
Polaroid, Cambridge, USA
JCA, Tokio, Japonsko
Samostatné výstavy
1979 | Činoherní klub
1980 | Činoherní klub
1982 | Banská Bystrica
1983 | Zámek Opočno
1988 | Klášter Opava
1988 | Fotochema Praha
1993 | Dům umění, Brno
