Nostalgie je utrpení způsobené neřešitelnou touhou po návratu. Etymologické kořeny tohoto slova souvisejí s latinským slovem ignorare (být nevědomý, bez zkušeností, postrádat). V tomto světle můžeme nostalgii vnímat jako bolest z ignorance, bolest z nevědění. Název Nostalgie nám může evokovat tedy nejen touhu po něčem, co neznáme a nikdy nepoznáme, ale také po nemožnosti se někam, k něčemu vrátit. Připomíná nám situaci umění, které jediné je prostředkem, kterým můžeme překonat hrůzu ze své smrtelnosti. Nostalgie jako nedefinovatelný pocit nás provází tímto časem vytrženým z neznámé nicoty. Výstava chce být sentimentální s náznakem jemné ironie, která nám pomáhá náš stesk překonat. Vybraná díla jsou proto krásná takovou krásou, která v divákovi vzbuzuje dojetí. Jejich výběr nepodléhal žádnému sofistikovanému kurátorskému kódu. Byl vytvořen tak, jak by si svou domácí sbírku mohl postavit sběratel amatér, který se nechce svých obrazů bát. Tak aby mu nahradil svět, který nepozná a k němuž se nemůže vrátit. Nebo snad není nostalgie v pizze a volském oku z Ikea koberečků od Magdaleny Kwiatkowské? Copak není palačinka větší než člověk nedosažitelným snem? Copak není bolestí ze ztráty černobílý pohled do džungle na obraze Jiřího Matouška? Není dojemná opuštěná krajina příměstské vesnice Tomáše Císařovského? Můžete snad odolat nepatřičnému kýčovitému jelenovi Tomáše Lahody? Kdo by se nezasnil nad odposlouchávacím zařízením vyvedeném jako zátiší Antonínem Střížkem? Kdo by se nepřiznal ke své tajné lásce k igelitovým ubrusům jako Dušan Šimánek ve své fotografii? Copak neznáme podobné příběhy, do nichž nás nikdo nevzal jako Petr Pastrňák, Pavel Reisenauer a Petr Králík? Ve výstavě se naštěstí opravdu nedá najít nic dalšího, než co v ní je. Je pokusem o čisté vystavení bez postranních úmyslů, je nostalgickou cukrárnou. Vystavující umělci: Tomáš Císařovský, Tomáš Lahoda, Antonín Střížek, Jiří Matoušek, Lukáš Karbus, Dušan Šimánek, Magdalena Kwiatkovska, Petr Pastrňák, Petr Králík, Pavel Reisenauer (na obrázku: Pizza s mozzarelou od Magdaleny Kwiatkowské, instalace pro výstavu) Muzeum umění města Benešov