Díla významného současného umělce, kašmírského rodáka žijícího v Londýně Raqiba Shawa (1974), jsou považována za jedny z nejdůležitějších a nejoriginálnějších příspěvků v oblasti současné malby. Je pro ně typická jemná, cizelovaná, velmi dekorativní malířská technika, které Shaw dosáhl po letech strávených experimentováním s nejrůznějšími typy barev, laků a nátěrů.
Přestože díla Raqiba Shawa jsou na první pohled velice dekorativní, za jejich ornamentálním zevnějškem se ukrývají bestiální energií nabité výjevy se silně erotickým, někdy až sadomasochistickým podtextem. Fantaskní scény ovládají napůl lidské napůl zvířecí postavy, jejichž chování je řízeno zcela základními jednoduchými pudy a instinkty. Při pohledu na ně nelze nevzpomenout například vlámského malíře Hieronyma Bosche.
Tvorba Raqiba Shawa je však silně ovlivněna i tradiční orientální kulturou Indie, Persie a Kašmiru. Připomíná skvostné vzory starožitných orientálních koberců, nebo iluminovaných perských rukopisů z 15. století. K orientálnímu dědictví se Shaw hlásí i náměty, které často vycházejí z perských, ale také řecko-římských mytologických příběhů a bajek.
V dílech Raqiba Shawa se pojí tradiční motivy východní kultury, s hinduistickými, budhistickými, křesťanskými literární odkazy a s fascinací evropským výtvarným prostředím od středověku až do současnosti. Jeho obrazy nejsou pouhou připomínkou klasických námětů, nebo figurativního malířství, nejsou ani založeny pouze na vynikající originální formě. Složité komplexní obrazy ukazující krutosti, primární lidské a zvířecí pudy jsou skvělou reflexí pomotané a složité současnosti.
