MICHAL CIMALA Trafačka – Olomouc (instrumenty, obrazy, koláže)

V sochařské i malířské tvorbě používá zlomky plakátů a reklam, nalezené věci. Nejsou to ready-mades povýšené na umění, náhodná seskupení, kumulace, skrumáže, čisté koláže a asambláže, ale komponované plošné a prostorové skladby. Cimalova tvorba působí lehce, jako okamžitě realizovaný nápad, říká, že klade „věci vedle sebe a čeká, co z toho vyleze“, ale jeho práce nejsou dílem náhody. Na začátku může být nalezený předmět, podstatná je však silná a neodbytná představa, nutkavost vyjádření zhmotněná v případě objektů nejdříve v kresebných skicách a malých modelech. Cimalův přístup je velkorysý, malbo-kolážím a hudebním objektům dává přesně tolik, co potřebují, velkorysou formu, dokonalý detail, ne víc, a ne méně.
/výňatek z textu Jiřího Hůly/